Vážená paní profesorko,
děkuji, za Vaší odpověď na můj dotaz, velice si toho vážím. Pokusím se v krátkosti sdělit naši dlouholetou zkušenost s vodní erozi, i důvod proč jsem se na Vaší vědeckou instituci obrátil. Vše začalo poté co místní ZD začalo svahovitý půdní blok nad našimi nemovitostmi osévat jen jedinou plodinou. Prakticky na něm střídalo obilovinu s řepkou ozimou. Po každém zasetí řepky, když půda neměla vegetační pokryv docházelo opakovaně ke splavení ornice na naše nemovitosti, protože v tomto období se zde pravidelně vyskytly vydatnější deště. Tato situace trvala 12 let. Žádali jsme opakovaně ZD ať změní způsob obdělávání pozemku a znovu jej rozdělí na více dílů a ty osévá plodinami s rozdílným termínem setí, nebo provede jiná opatření proti erozi. Marně, nejen, že ZD nic proti splavování ornice nečinilo ale při setí řepky v roce 2007 sloučilo daný půdní blok se dvěma sousedními bloky a vytvořilo půdní celek o rozloze 105 ha převážně spádovaný do údolnice vedoucí k našemu a sousedovu domu. Následovaly tři erozní smyvy, které nám způsobily škody ve výši cca 640 000Kč. Došlo také k úhynu domácích zvířat i rostlin v důsledku splavení toxických látek aplikovaných na daném pozemku a splavených s ornicí k nám. ZD odmítlo, byť jen částečnou náhradu vzniklých škod. V reakci na daný stav jsme zvolili, jak již dnes vím tu nejhorší variantu. Podali jsme spolu se sousedy žalobu o náhradu škody k soudu, protože jsme naivně uvěřili, že žijeme v právním státě.
Šetření na místě provedl příslušný Vodoprávní úřad, Česká inspekce životního prostředí, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy který vypracoval posudek, dále se k daným erozním smyvům vyjádřil ČHMÚ, Mendelova univerzita i jednotliví přední vědečtí pracovníci daného oboru.
Všichni výše uvedeni došli ke stejnému závěru jako Vy paní profesorko, a to že erozní smyvy v daném případě nezapříčinily srážky ale porušení snad všech zásad protierozní ochrany dle ČSN 75 4500, velký půdní celek na dlouhém svahu bez vegetačního krytu, obděláván konvenčním způsobem po spádnici. VÚMOP,v.v.i. navíc měřením půdního profilu zjistil, co předpokládáte, že neřešenou léta trvající erozí došlo ke zkrácení půdního profilu, kdy z původní hluboké půdy víc jak 60cm dle BPEJ se stala půda mělká 15-25cm. Dále výpočty pomocí USLE a její modifikace MUSLE potvrdil překročení přípustné ztráty půdy a vypočetl i množství splavenin k jakému za dané situace a hodnotě srážek muselo dojít. Také výpočty potvrdil, že travní porost by při daných srážkových úhrnech zcela zabránil splavení ornice ze sporného pozemku.
ZD argumentovalo, že splavení ornice zapříčinila vyšší moc jmenovitě dešťové srážky, které mohly být v daném místě větší než údaje získané ze 4 km vzdálené srážkoměrné stanice ČHMÚ. Soud vyhověl jejich žádosti a jmenoval k posouzení srážek znalce z oboru klimatologie. Soud takto jednal, přestože k dotčenému § je uvedeno, že liberační důvod, tj. zbavení se odpovědnosti za škodu nelze použít, pokud na daném místě dochází ke škodám např. záplavám opakovaně, což byl náš případ. Taková událost je očekávatelná a jedná se o porušení prevenční povinnosti zakotvené v § 415 obč. zák. dle kterého má každý jednat tak aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku a životním prostředí (znění platné v době vzniku škod).
ČHMÚ pomocí kombinované metody radarů a srážkoměrných stanic zjistil údaje o hodnotě srážek přímo na daném pozemku a ty byly naprosto totožné s údaji naměřenými na srážkoměrné stanici. Znalec z oboru klimatologie uvádí v závěru posudku, že se nejednalo o extrémní srážkové úhrny jen o erozně nebezpečné deště a že takovéto hodnoty srážek se v dané lokalitě vyskytují každoročně a je s nimi třeba počítat.
Pokud by soudy používaly logické myšlení, mohly si tyto ceremonie odpustit. Jestliže dochází ke splavení půdy v dané lokalitě opakovaně jen z jednoho půdního celku, nemohou být příčinou srážky, ale stav daného pozemku.
Zdálo by se, že zde mohlo být soudem o vině rozhodnuto, když liberační důvod, zavinění vyšší mocí se nepotvrdilo a naproti tomu zde byla jasná vyjádření kompetentních institucí o porušení prevenčních povinností ze strany ZOD. Opak byl však pravdou. V soudním řízení nastala delší pauza. Dnes již vím, že na hledání toho „pravého znalce“. Soud jmenoval dalšího znalce, kterého ZD jmenovitě doporučilo.
Marná byla naše argumentace, že dotyčný znalec nemá odbornost pro posuzování příčiny vzniku erozních smyvů ani meteorologie. Znalec uvedl, že je řešitelem státního úkolu ochrany půdy před erozí a mnoho let pracoval jako vedoucí výzkumný pracovník u VÚMOP,v.v.i.. Nepomohlo nám ani když jsme soudu předali písemné vyjádření VÚMOP,v.v.i., že to není pravda.
Zmíněný znalec měl hned jasno. Zatloukl po 8 letech které uplynuly od vzniku škod na daném pozemku zbytek plastové kanalizační trubky o průměru 11,5cm do hloubky cca20 cm a nalil do ní sloupec vody o výši 27,4mm (hodnota srážky) a čekal za jak dlouho vsákne. Vůbec mu nevadilo, že infiltraci měří v místě, kde je trvalý travní porost, zatímco v době vzniku erozních smyvů byla na pozemku holá půda, což jsou nesrovnatelné podmínky. Kromě toho měřil infiltraci v hloubce 20 cm, ne na povrchu, a proto nemohl zachytit vliv rozplavení půdy vlivem kinetické energie dopadajících kapek deště. To ostatně ani nálevem nelze, jen simulátorem deště. Navíc u jednoválcového měřiče dochází ke zkreslení díky vsakování mimo osu válce. Samozřejmě, že daný průměr trubky nemohl ani pokrýt variabilitu pozemku. Pravděpodobně v místě znalcova měření musela být myší díra. Jak jinak si vysvětlit, že naměřil až 130x vyšší hodnotu infiltrace, než je uvedena v BPEJ pro půdy zastoupené na daném pozemku. Hodnoty infiltrace, které naměřil znalec na půdním bloku vykazují dle tabulky propustnosti zemin uvedené v normě ČSN 73 6850 štěrky.
Na základě takto „zjištěných“ vysokých hodnot infiltrace vyslovuje znalec závěr, že se v daných dnech muselo jednat nejméně o stoleté srážky, protože každé menší by zasákly do půdy. K tomu ještě dodal, že v daném případě by smyvu ornice nezabránila žádná protierozní opatření, dokonce ani travní porost na celém pozemku. V posudku znalec uvádí, že vsakovací zkoušku provedl podle normy ČSN 75 9010. Tato norma se zabývá výstavbou zasakovacích zařízení lidově trativodů a s měřením infiltrace na zemědělské půdě nemá nic společného a znalcova metoda v ní není uvedena.
Poté co znalcovo měření infiltrace bylo výše uvedenými odbornými institucemi označeno jako nepoužitelné, začal znalec, jak píše v dopise paní soudkyni pátrat po extrémních srážkách v záznamu ombrografu meteorologické stanice. Paradoxně v té jejichž údaje pro vzdálenost 4 km od místa vzniku erozi sám zpochybňoval. Samozřejmě, žádnou stoletou srážku, která má v našem klimatickém regionu hodnotu 73,7mm nenašel. Byl zaznamenán jen intenzivnější průběh srážky kdy za 3,5 hod napršelo 27,4mm. Krátkodobý intenzivnější průběh měl hodnotu 11,2mm/10 min. Tuto srážku pak v dalším dodatku posudku označuje jako neodvratitelnou. Tím sám na sebe ze svých lží upletl bič. Svoji unikátní vsakovací zkouškou naměřil infiltrační schopnost daného pozemku 24 mm/10 min. Dle znalce byl daný půdní blok schopen zasáknout srážku o hodnotě 24 mm/10 min ale zároveň srážka ne ani poloviční 11,2mm/10 min byla podle něho neodvratitelná. Když jsem při výslechu znalce na jednání u soudu požadoval kromě jiného vysvětlení tohoto rozporu, prohlásil znalec, že se necítí dobře. Jednání bylo přerušeno a byli jsme vyzvání ať otázky na znalce sdělíme soudu, že nám budou písemně zodpovězeny. Poté co jsme tak učinili, vydal soud usnesení, že tyto otázky nepřipouští.
Zakrátko na to soud vydal rozhodnutí, kde zamítá naši žalobu. V odůvodnění rozhodnutí uvádí, že se našimi tvrzeními včetně znaleckého posudku Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy nemusel zabývat, protože má k dispozici posudek dotyčného znalce. Vždyť tam to bylo napsáno tak jasně-pršelo a erozi se nedalo zabránit. Naproti tomu 48 stránkový posudek VÚMOP,v.v.i., okomentovala paní soudkyně slovy: „Už mi tady nenoste žádné výpočty“. To přesto, že měla v ruce vyjádření Ministerstva zemědělství, že zmíněný výzkumný ústav disponuje nejvyšší autoritou k posouzení eroze.
Proti rozhodnutí OS jsme se odvolali a podrobně všechny důvody odvolání rozepsali, včetně porušení práva na spravedlivé projednání případu. Přestože nás tato legrace stála další částku rovnající se 4 našim důchodům, KS se našim písemným odvoláním vůbec nezabýval. Byly nám povoleny jen závěrečné řeči a za 1 hod. bylo po všem. Z této porce času největší připadla na výpočet všech nákladů řízení, které jsme povinni uhradit. KS soud jen potvrdil rozhodnutí OS. V odůvodnění pak ještě přidal další perličku, a to že vodní eroze není součástí provozní činnosti, protože půda se nedala do pohybu sama ale vlivem deště. Takováto vyjádření svědčí, jak neuvěřitelně hloupý může být soudce a pobírat nadstandartní plat. Pak se nelze divit, že jednoduché případy řeší soudy mnoho let.
Na tento argument jsem v dovolání k NS argumentoval příkladem řidiče, který na kopci nezajistí řádně vozidlo, a to se při poryvu větru dá do pohybu. Podle soudu za škody vzniklé řidič nemůže, protože vozidlo se nerozjelo samo od sebe ale díky větru. Stejně jako vozidlo musí být i dle příslušné normy protierozně zajištěna půda na svahu. Takže to je současný stav, za cenu dalších 4 důchodů jsme podali dovolání k NS a ten ještě nerozhodl.
Také nás oslovila ČT, že natočí o našem již 10 let trvajícím sporu reportáž. Vyzvala dotyčného znalce ať se dostaví na místo vzniku škodných událostí. Ten místo, aby před kamerou obhájil závěry posudků, napsal do ČT na mne pomlouvačný dopis, ve kterém sděluje, že ZD nám již škody uhradilo a mám pořád málo a že soudní spor je náplní mého života. Pořad ČT zde (náš případ začíná od cca 9 minuty pořadu)
Nedej se!: Eroze - vesnické tsunami - Česká televize
Vodní erozí je v České republice ohroženo víc než 50 procent zemědělské půdy. Přesto opatření státu jsou zatím neúčinná. Starosta Němčovic Karel Ferschmann byl jedním z prvních, kteří se po opakovaném propláchnutí obce přívalovou vlnou bahna rozhodli vzít osud obce do svých rukou. Se společností, která hospodaří na okolních půdních blocích, se začal jménem obce soudit.
Bývalý ministr spravedlnosti, JUDr Otakar Motejl prohlásil, že soudní znalci ničí lidem životy. Můžu zodpovědně říci, že i nám znalec svým lživým posudkem život značně znepříjemnil. Snad nejhorší je pocit křivdy, kdy se marně domáháme ochrany u státu, aby nám nebylo opakovaně ničeno obydlí, životní prostředí a zdraví v důsledku bezohledného hospodaření na zemědělské půdě. A stát kterému celý život platíme daně nás nechrání, ale naši troufalost ještě potrestá povinnosti zaplatit náklady řízení, které jsou díky hlouposti nebo zkorumpovanosti soudců vyšší než škoda nám způsobená. Místo, aby škůdce platil nám, platíme jemu a neptá se kde na to vezmeme.
Také mne zajímalo, jak je možné, že znalec požíval u soudu takovou autoritu. Proč dle soudu zbytek plastové kanalizační trubky používaný znalcem zajišťoval přesnější výstupy než všechny radary, satelity a měřící stanice ČHMÚ a všechna specializovaná pracoviště VÚMOP. Proč soud bez dalšího přebíral všechny závěry jeho posudku, když bylo na první pohled zřejmé, že jsou v rozporu se všemi ostatními důkazy v posuzované kauze. Odpověď jsem našel v Ústředním archivu v Praze. Z kádrových materiálu znalce je zřejmé, že tento bývalý rektor marxismu leninismu byl zvyklý lhát celý život. Svůj titul zřejmě nedostal na základě poctivého studia což dokazují jeho znalosti, ale spíše za horlivé služby zločineckému totalitnímu systému. Lidé tohoto druhu mají patrně dodnes v justici značný vliv a autoritu. Toto zjištění mne inspirovalo k napsání žádosti o náhradu škody způsobenou volem zde. https://1url.cz/btXoC Tuto jsem adresoval současnému i předešlému rektorovi univerzity, kde měl údajně znalec dálkově studovat. Bohužel zůstala bez odpovědi.
Vím, že podobně přihlouplý posudek vypracoval znalec v nejméně jednom dalším případě. Aby dotyčný nemohl nadále škodit a ničit lidem životy podali jsme s manželkou a sousedy na něj oznámení o podezření ze spáchání trestného činu „Křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku“. Jedním z důkazů, že se jedná o nepravdivý posudek je dle vyjádření Nejvyššího soudu skutečnost, že tento je v rozporu se současným odborným a vědeckým poznáním dané problematiky. To bylo důvodem, proč jsem se paní profesorko obrátil na vědeckou instituci, kde působíte k posouzení závěru znalce v současném vědeckém světle.
Šetřeni našeho oznámení na znalce probíhá v podobném duchu jako soudní jednáni. Natahuje se čas. Státní zastupitelství předalo náš podnět policií. Nechápu, jak může policista posoudit, zda posudek o příčině erozních smyvů je v souladu se současným vědeckým poznáním. Nicméně komisař kriminální policie nám kromě jiného sdělil že máme mizivou šanci uspět, protože postupujeme proti systému. No a já hlupák si myslel, že systém tu je proto aby dbal na dodržování práv, zákonů, a proto i trestal prolhané soudní znalce.
Po naší stížnosti na postup policie se oznámením znovu zabývalo příslušné státní zastupitelství, a to znovu případ předalo policií k šetření. Trváme na tom, aby závěry předmětného znaleckého posudku posoudil subjekt, který má odbornost k posouzení dané problematiky uvedenou ve znalecké doložce. Do takového šetření se vyšetřujícím orgánům zjevně nechce.
To, jak posoudí náš případ dovolací soud bude mít dopad nejen na nás osobně. My to nějak přežijeme. V případě nepříznivého rozsudku, zde bude precedent, který vyšle jasný signál všem rádoby zemědělcům, že mohou bez obav z postihu dál ničit půdu, krajinu, životní prostředí a soukromý i veřejný majetek bezohledným hospodařením na zemědělské půdě. Místní ZD se již takto chová. Po vynesení rozsudku KS v jeho prospěch na jaře letošního roku, v rozporu s doporučením dle komplexních pozemkových úprav, znovu oselo dlouhý svah nad vesnicí kukuřicí. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Dne 2. a 3.6. došlo na daném pozemku k rozsáhlým erozním smyvům, které způsobily škody na obecním a soukromém majetku takového rozsahu, že o nich podala reportáž televize v hlavních zprávách.
Z pozemků, ze kterých byly zaplavovány naše nemovitosti a jsou předmětem soudního sporu nedošlo dne 2. a 3.6 k žádnému odtoku. To, přestože hodnota srážky spadlé 3.6. v ranních hodinách byla 63 mm a spadla v průběhu 2 hod. To jenom proto, že ZD bylo donuceno ČIŽP a Vodoprávním úřadem upravit hospodaření na daném půdním bloku tak, aby k vodní erozi na něm nedocházelo. Konkrétně byl tento blok znovu rozdělen na menší půdní celky, což jsme dříve již sami navrhovali a na části nejvíce splavované byl založen trvalý travní porost. Po tomto opatření se již 10 let na daném půdním bloku žádná erozní událost nevyskytla.
Tato zkušenost sama o sobě svědčí o tom, že vynesený rozsudek v našem sporu je jedná velká lež. Podle znalce a soudu srážky o hodnotě 27,4 mm,17,5mm a 8,2mm musely vyvolat erozi které nešlo zabránit žádným opatřením. Následně dopadnou na stejný pozemek srážky 63 mm v kratším čase a nevyvolají ani povrchový odtok natož smyv ornice. To je svědectvím o tom, že příčinou splavování ornice nejsou v prvé řadě přívalové srážky, což neustále někteří analfabeti opakují, ale hloupost nebo bezohlednost uživatelů pozemku.
Stejná svahovitost, stejná hodnota dešťové srážky. Z pozemku s vegetačním krytem vlevo žádný odtok. O splavování ornice nerozhodují srážky ale uživatel pozemku způsobem hospodaření na něm. (foto Michal Urbánek)
Náš i jiné podobné případy dokazují, jak málo stačí k vyřešení dané problematiky a že to nic nestojí. Snažil jsem se na to již před 10 lety upozorňovat např. zde https://1url.cz/1MtUY a také na negativní dopady vodní eroze např. zde https://1url.cz/sMtUn
Dnes díky honbě bezohledných za co největším ziskem dospěla půda a krajina do stavu, kdy dramaticky klesají zásoby vody a nekontaminovaná voda toxickými látkami používanými v zemědělské činnosti je vzácností. Přesto je to pro bezohledné pořád málo, potřebují řepku a kukuřici pěstovat ještě na větších lánech a svazích. Proto prosazují tzv. Protierozní vyhlášku, která legalizuje roční hodnotu splavené půdy z 1 ha 17tun. To znamená, že ze svahovitého pozemku o rozloze cca 50 ha může být každoročně splaveno na naše obydlí 850 tun ornice tj. 85 nákladních automobilů a vše bude, v normě nikdo za to neponese zodpovědnost. Osobně si myslím, že ti, kteří toto vymysleli a podporují by měli být zavřeni v blázinci, protože jejich nápady ohrožují samou existenci života na zemi.
Dnes již není čas si hrát na pseudo ochranu proti erozím pomocí opatření DZES 5 a podobných nesmyslů, které mají za cíl jen zajistit zaměstnání zbytečných státních úředníků a vytvářet dojem u veřejnosti, že se proti erozi něco podniká. Limity protierozní ochrany nemohou nadále nastavovat bezohlední agrárníci a jimi korumpovaní politici ale specializovaná pracoviště příslušných odborníků. Malý užitek přináší také pořádání uzavřených odborných seminářů, kde účinkující přednesou za odměnu svoje přednášky a tím to končí. V době, kdy jsou každoročně splavovány milióny tun kontaminované ornice do povrchových a podzemních vod je poněkud pošetilé zabývat se žábou v místě plánované stavby dálnice. Nejdříve je třeba z ubrusu odstranit kravinec a pak se zabývat mušincem.
Dnes je nejvyšší čas informovat všechny vlastníky půdy, že se mnoho z nich v blízké budoucnosti může stát, pokud již nejsou, jen vlastníky bezcenné plochy. Je nejvyšší čas informovat všemi způsoby širokou veřejnost před jakou volbou dnes stojí. Zda chtějí aspoň částečně vrátit krajinu do stavu, jakou nám předali naši předkové a je opěvována v naší hymně, nebo chtějí žít ve vyprahlé pustině s několika bohatými oligarchy. Zemědělská krajina není dnes rájem na pohled ale krajina se zbytkem otrávené, zhutněné půdy bez života, která nemůže zadržovat vodu.
Dle známé poučky přichází zlo do naší krajiny, protože dobří lidé mlčí. Přál bych si, aby se potřebné informace k veřejnosti dostaly a hlas všech dobrých lidí v této zemí umlčel vlivnou hrstku bezohledných agrárníků a bezcharakterních politiků soudců a znalců, kteří jim kryji záda. Není možné dále trpět stav, kdy na rozdíl od všech ostatních profesí, zemědělci a soudci nejsou trestání za svá pochybení. Vím že i ve vědecké obci jsou jedinci, kteří bijí na poplach. Sám v tomto úsilí budu pokračovat a vyzývám k tomu všechny slušné lidi, kterým osud nenahraditelného přírodního zdroje, půdy a tím i krajiny není lhostejný.
S pozdravem,
Jaromír Šolaster
Vážený pane Šolastere,
předávám Vám odpověď na Váš dotaz, kterou napsala prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., zástupkyně ředitele Výzkumné infrastruktury SoWa, a doplnění k Vašemu dotazu od prof. Ing. Mgr. Jana Frouze, CSc., ředitele Výzkumné infrastruktury SoWa.
Dobry den,
propočet nejsem schopna udělat, ale na základě udaných skutečností a vlastních znalostí mohu zodpovědně napsat že:
1. srážky byly opravdu intenzivnější,
2. daná situace, tzn. čerstvě obdělané pole bez vegetačního krytu s pojezdy po spádnici měla v dané situaci významný vliv na vznik eroze. Z doplňujícího údaje, že na okolních pozemcích stejného sklonu, ale se strništěm, k erozi nedošlo, lze usuzovat na rozhodující vliv čerstvě provedeného agrotechnického zásahu. Dá se také usuzovat, že zapojený drn na TTP by erozi mohl zabránit. Podle BPEJ se nejedná o prudký svah.
3. Na poli obdělaném zmíněným způsobem skutečně erozi nešlo zabránit. Erozi šlo ale zabránit použitím šetrnějšího agrotechnického zásahu a použitím protierozních opatření. Způsob obhospodařování, charakter vegetačního krytu, velikost pozemků mají jednoznačně na vznik eroze vliv.
Riziko eroze mohlo být ještě znásobeno nízkým obsahem organické hmoty a zhoršenou strukturou a vododržností v zemědělských půdách. Toto je ale spíše spekulace, protože nemám údaje o obsahu organické hmoty.
Nemám certifikát na podávání znaleckých posudků, ale výzkumem půdy a její úlohou ve funkci ekosystému se zabývám celou svou profesní kariéru na PřF JU.
Doporučuji obrátit se na VUMOP (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd), který má potřebné údaje na konkrétnější vyjádření.
Hana Šantrůčková
Prof. Frouz dále doplňuje, že Váš případ je klasický příklad na užití Univerzální rovnice ztráty půdy (USLE – universal soil loss equation). Ačkoli umíme s tímto modelem pracovat, nejsme registrováni jako soudní znalci, čili náš názor nelze uplatnit u soudu jako expertní názor. Expertem na USLE je doc. Dostál z ČVUT.
Doufám, že Vám naše odpověď pomohla a že budou uvedené kontakty na certifikované experty a instituce pro Vás užitečné.
S pozdravem,
Daniela Procházková
Referentka publicity
Public relations
Dobrý den,
na stránkách www.bc.cas.cz/verejnost-a-media/zeptejte-se-vedce/ byl položen dodaz.
Dotaz: Vodní eroze.
E-mail: solaster.jar@seznam.cz
Zpráva:
Na půdním bloku s průměrnou sklonitosti 3,6° (maximální 8,7°) došlo k opakovaným erozním smyvům. Vznikla rýhová eroze, délka rýh až 550m.
K události došlo den po zasetí řepky ozimé konvenčním způsobem. Pozemek byl urovnán a bez jakéhokoliv vegetačního krytu. Orba a setí byly provedeny po spádnici. Nepřerušovaná délka takto založeného pozemku činila 835m.Na daném půdním celku jsou dle BPEJ zastoupeny tyto půdy 7.38.16, 7.26.11, 7.26.01, 7.68.11.
Hodnota dešťové srážky byla 27,4mm délka trvání 3 hod s výskytem intenzivnějšího průběhu 11,2mm/10min. V následujících dnech se erozní smyvy opakovaly při nižších srážkových úhrnech a to 17,5 a 8,2mm.Na bezprostředně sousedícím pozemku o stejné svažítosti, kde bylo strniště a rostlinné zbytky po sklizených obilninách a máku ani k sebemenšímu povrchovému odtoku v daných dnech nedošlo. Stejně tak i na jiných pozemcích v dané lokalitě. K uvedeným erozním událostem byl přijat závěr, že jim nešlo zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, splavení ornice v daných dnech by nezabránil ani trvalý travní porost na daném pozemku. Dále bylo řečeno, že vzhledem ke vzniku eroze je způsob obdělávání pozemků až druhořadý a že prvotní příčinou v daném případě byly dešťové srážky, které byly označeny jako extrémní. Prosím Vás jako vědeckou instituci o odpověď na následující otázku: Je výše u vedený závěr k daným událostem v souladu se současným odborným a vědeckým poznáním o vodní erozi na zemědělské půdě? Předem děkuji za Vaší odpověď. Krásný den, Jaromír Šolaster.
2024 ©