rubrika: Zprávy

Zařízení pro anaerobní fermentaci - (velký zdroj znečištování ovzduší)

Výroba bioplynu je obecně uvedena spolu s ostatními zdroji podobného charakteru pod

bodem 1. 3. prílohy c. 1 cásti II a III k nařízení vlády c. 615/2006 Sb. (o stanovení emisních

limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečištování ovzduší).

Výroba bioplynu je v této vyhlášce obecně uvedena jako velký zdroj znecišťování ovzduší bez kapacitního omezení.

Podle ombudsmana stát nechrání lidi před zápachem

29. 2. 2012 17:13, autor: petBrno - Současné zákony nechrání obyvatele ČR před obtěžujícím zápachem. Zatímco u hluku stát garantuje ochranu veřejného zájmu, u zápachu z bioplynových stanic, karosáren, potravinářské výroby a dalších provozů jsou lidé ponecháni svému osudu. Mohou se bránit pouze občanskoprávní žalobou používanou u sousedských sporů, uvedla dnes zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová. Podle ní je za stav odpovědné ministerstvo životního prostředí.

autor: ČT24, zdroj: ČT24

Ministerstvo podle Seitlové otálí se stanovením imisních limitů pachových látek, byť mu to od roku 2002 ukládá za povinnost zákon o ochraně ovzduší. "Ověřené metody a způsoby měření zápachu přitom existují a jsou využívané a uznávané nejen v řadě zemí EU," uvedla zástupkyně.

Na Seitlovou se obrátily desítky lidí, kteří se kvůli zapáchajícímu průmyslovému areálu blízko svého bydliště či pracoviště dostali do zoufalé situace. Zhoršili se jim životní podmínky, ale oni s tím nemohou nic dělat. Obracejí se sice na úřady, ty však mohou zasáhnout jen při splnění dvou podmínek. Na zápach si musí stěžovat víc než 20 lidí bydlících či pracujících v oblasti a úřady musejí původci zápachu prokázat porušení jiné povinnosti, které zápach způsobilo. "Jestliže tedy provoz všechny podmínky splňuje, může být zápach sebehorší, přesto není možné konstatovat překročení přípustné míry," upozornila zástupkyně.

Třebětín drtí kola nákladních aut. Kvůli bioplynové stanici

26.03.2012 18:48Třebětín – Kauza okolo stavby bioplynové stanice znovu otřásá Třebětínem. Vedení letovické společnosti Ledeko, které o stavbu usiluje, se zavázalo, že od března přestanou mezi domy projíždět větší nákladní auta. Dohodu však porušilo, tvrdí místní. „Kamionů naopak přibylo. V ulicích je více hluku, prachu, bláta a hnoje," stěžuje si Karel Novák, který v této části Letovic

Čtyři sta Letovických podepsalo před několika měsíci petici proti stavbě bioplynové stanice. Ta v nich budí vášně dál. Nyní lidé poslali otevřený dopis starostovi města. Ničíte životní prostředí, vzkazují v něm. „Na náměstí se staví za velké peníze schody do nebe, ale pošlete turisty sem, k nám, ať se kouknou na naše krásné a do přírody zapadající plechové věže. Ať se k nám přijdou nadechnout smradu z kejdy, hnoje, siláže, zvířeného prachu a spálené nafty z traktorů a ze stoletých trambusů Ledeka,“ píše jeden z Třebětínských Josef Rozsýval.  

                                                                                                                                                                 V   Libkově Vodě na Pelhřimovsku řekli NE bioplynce

Na obecním úřadě v Libkově Vodě lidé v sobotním referendu odpovídali na otázku jestli souhlasí s výstavbou bioplynové stanice v obci a v katastrálním území Libkova Voda.

Představitelé obce se k vypsání referenda rozhodli proto, že záměr vybudovat bioplynovou stanici vyvolal obrovský odpor řady místních a také obyvatel okolních obcí. Bioplynovou stanici chce holandský investor postavit asi kilometr za obcí, protože ale místní protestovali kvůli obavě z prachu a hluku z nadměrné dopravy, vymyslel trasu mimo obec. Nákladní auta by jezdila přes Rynárec a Česlistnou, jejíž předstatvitelé a obyvatelé se postavili rovněž proti. Dnešního referenda, se zúčastnilo 163 voličů, 111 hlasovalo proti a 52 bylo pro bioplynovou stanici. Starosta obce svolá v nejbližších dnech zastupitelstvo a budou se radit o dalším postupu. Hrozbou pro obec s třístovkou obyvatel je nyní žaloba investora za zmařený projekt na 2,5 milionu korun, která leží na okresním soudu v Pelhřimově. Investor navíc nyní připravuje další žalobu.

Spekulanti, těšte se! Po fotovoltaice přichází zelený bonus pro biometan.

Důsledkem podpory bude nejen zdražení zemního plynu, ale paradoxně i zhoršení životního prostře

István Léko | 14.11.2011

© ČESKÁ POZICE, Richard Cortés

Aktualizováno. Stejně jako předchůdkyně dnešní vlády, která vsadila na solární hazard, se ani kabinet Petra Nečase nebojí dívat do zelené budoucnosti. Ať to stojí, co to stojí. Solární boom přinesl spekulantům obrovské zisky, naopak podnikům a domácnostem zvýšení ceny elektřiny. Na podporu fotovoltaiky jen příští rok půjde z našich kapes 26 miliard korun. Něco podobného, jen skromnějšího – kvalifikovaný odhad činí „jen“ 15 miliard – se chystá v oblasti bioplynu. Výsledkem bude nejen zdražení zemního plynu, ale paradoxně i zhoršení životního prostředí. Proti záměru se už ostře vyslovil Energetický regulační úřad (ERÚ).

Odpor lidí stavbu bioplynky zarazil

22.11.2011 05:51

Křižanovice u Bučovic /AKTUALIZOVÁNO/ - Bioplynová stanice, kterou chtěla v Křižanovicích u Bučovic postavit firma LP Agro, nakonec stát nebude.

Jednatelé společnosti, kteří oba zasedají v tamním zastupitelstvu, v reakci na vlnu odporu obyvatel Křižanovic svůj záměr stáhli. Lidé z obce proti návrhu podali jednoznačnou petici, kterou podepsala naprostá většina oprávněných voličů.

Starosta Křižanovic Lubomír Cenek a zastupitel Petr Voňka poslali jménem jednatelů společnosti LP Agro dopis zastupitelům, ve kterém oznámili stažení záměru stavby. Zastupitelé toto oznámení přijali jednohlasně. „Nechtěli jsme tlačit na pilu, a tak jsme po té silné vlně odporu projekt stáhli. Snažili jsme se lidem vysvětlit, že bioplynová stanice bude pro obec přínos. Lidem se však klady nezdály dostatečně přesvědčivé,” podotkl Cenek.

Bioplynové stanice pobírají nejvyšší dotace na hektar

Bioplynové stanice | Zemědělství

16.11.2011

Ministerstvo zemědělství 10. listopadu 2011 znovu spustilo kontroverzní investiční podporu bioplynových stanic a tím rozhodlo o zvýšení dotací pro bioplynové stanice (BPS) již na 61.614 Kč/ha. Tato výše dotací nemá nejen v českém v zemědělství obdoby. Průměrné dotace v zemědělství činí jen 10 tisíc korun na hektar a i na ty přírodně nejcennější plochy, které obhospodařují ekologičtí zemědělci, je vypláceno jen zhruba 13 tis. Kč/ha.

Svaz marginálních oblastí upozorňuje, že prostřednictvím tzv. zemědělských bioplynových stanic si dotujeme poškozování životního prostředí. Hlavním "palivem" je přes veškeré proklamace kukuřice, jejíž pěstování má významné erozní dopady, znečišťuje podzemní vody dusičnany, znamená vysoké vstupy pesticidů apod. Rizikový je i výstup z BPS, tzv. digestát. Dle prof. Ing. Ladislava Koláře, DrSc. z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích "není digestát hnojivem organickým, protože proces anaerobní digesce zanechal v surovině jen stabilní organické látky. V jeho pevné části (separátu) je organický dusík rostlinám nepřístupný. Jestliže se separát v půdě hydrolyzuje velmi pomalu, může se tento dusík mineralizovat jen pomalu a v zimě se zpravidla vyplaví."

Negativní externality, kterými nás zatěžují provozovatelé BPS, nejsou jediným výstupem. Dále stojí za zmínku snižování zaměstnanosti na venkově, protože pro obsluhu BPS je zapotřebí jeden přepočtený pracovník a dle normované spotřeby lidské práce na 1 ha kukuřičné siláže ve výši 9,7 hodin na hektar je potřeba na obhospodaření 200 ha této plodiny také jen jeden člověk. Jedná se tak o dvě pracovní místa při roční podpoře ve výši 6,161 mil. Kč na jednoho pracovníka! Přitom právě lobbisté za BPS osočují ostatní ze

Bioplyn ANO, ale NE za naše peníze aneb největší úplatek v historii

Už asi nežijeme v logickém světě, ve kterém platí pořekadlo „Dvakrát do jedné řeky nevstoupíš“. Po průšvihu s dotacemi pro podporu obnovitelných zdrojů spojených s královskými výkupními cenami za kWh vyrobenou fotovoltaickými elektrárnami (které nás bude v příštích letech stát stovky miliard korun a zdraží elektřinu o desítky procent) jsem si říkal, že něco takového se už nebude nikdy opakovat, protože chyby děláme proto, abychom se z nich poučili. Mýlil jsem se.

O co se jedná? V předešlých dnech prošel poslaneckou sněmovnou do senátu zákon o podporovaných zdrojích energie, který zajišťuje vysokou podporu výroby biometanu. Podle předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové by podpora biometanu, který by se z bioplynových stanic vpouštěl do plynárenské sítě, mohla dosáhnout až 4000 korun za megawatthodinu. Může to být až osminásobek výkupní ceny zemního plynu!!! Vysoká podpora výroby biometanu, může způsobit spotřebitelům náklady kolem 17 miliard korun ročně a zvýší ceny energií podobným způsobem jako fotovoltaické elektrárny, které by měly působit jako odstrašující příklad, jak uměle podporované zdroje energií drasticky navyšují cenu pro konečné spotřebitele.

Takto to také není! Na druhé straně vidí zemědělci v energetickém využití části zemědělské produkce naději pro využití půdy, která není kvůli poklesu živočišné výroby potřeba pro potravinářskou výrobu (ptejme se, kdo živočišnou výrobu zlikvidoval. A odpověď zní ano, byly to dotace). Podle Veleby by pro energetické účely mohlo být využito až 900.000 hektarů zemědělské půdy, což představuje ve finančním vyjádření 10,8 miliardy Kč a také 20.000 pracovních míst, tzv. Green Jobs, kterým jsem se věnoval v jednom ze svých minulých blogů  Podle mého názoru není správné, abychom na 900 000 Ha zemědělské půdy pěstovali plodiny, které potom „spálíme“ na výrobu předražené, ale papírově zelené energie, když ji dokážeme vyrábět levněji a efektivněji, jenom proto, že dotacemi (za naše peníze) byla zlikvidována živočišná výroba v České republice. To je vážně postavené na hlavu, ale velmi bruselské.

Miliardový úplatek Zbývá si položit otázku, proč takovou věc někdo schválil?? Po zkušenostech s fotovoltaickými elektrárnami je přeci zcela jasné, že veškeré „ekologické“ pokusy se zelenou energií zase finančně poneseme jenom my, koneční spotřebitelé!! Odpověď je velmi jednoduchá. V nedávné době se jako raketa v politickém životě zjevila postava podnikatelského světa Andrej Babiš, jehož hlavní zisky v podnikání vytvářejí činnosti, které nějak souvisejí se státními dotacemi typu biopaliva, zemědělské komodity, v poslední době také začal velmi výrazně usilovat o vybudování supervýnosných bioplynových stanic. Tento plán mu částečně zhatil premiér Nečas odvoláním ministra zemědělství Fuksy. Dle Respektu by toto mohl být hlavní důvod pro vstup pana Babiše do politiky. Věřím tomu, že pan Babiš by s jeho miliardami řádně provětral zatuchlou, zákulisně ovládanou českou politickou scénu, protože za své peníze si může nakoupit volebních hlasů dle libosti. Toho se mocní zalekli, protože pan Babiš je první osoba, která by je mohla výrazně ohrozit a odstavit od pracně vybudovaných penězovodů napojených na státní pokladnu. Pan Babiš je podnikatel, jemu jde o maximalizování svého zisku, on nepotřebuje být v politice přímo, jemu stačí, když jsou zákony napsané tak, aby to vyhovovalo jeho záměrům a tím se maximalizovaly zisky jeho impéria. Proto je velmi pravděpodobné, že sněmovna schválila tento zákon proto, aby byly zájmy pana Babiše naplněny a on nevstupoval do politiky s takovou razancí, jakou sliboval. Jinými slovy, může se jednat o miliardový úplatek mocných (samozřejmě ten úplatek zaplatíme my všichni z našich peněz), aby mohli zůstat u svého vlivu a dále vysávat naše peněženky.

Shrnutí Vyrábět teplo a elektřinu z biologického odpadu a materiálu je věc dobrá, ale jenom když ji nemusíme dotovat z vlastních peněz anebo pokud nezačneme „pálit“ pěstované plodiny. Bohužel jsou tyto nové a perspektivní technologie nasazovány naprosto neekonomicky a neekologicky. Já zcela fandím tomu, když v nějaké obci vznikne bioplynová stanice, která zpracovává odpad z širokého okolí, což je pro všechny ekonomicky a ekologicky výhodné. Problém nastane v tu chvíli, když si chce sousední obec otevřít úplně stejnou výrobnu energie, protože chce mít levnou energii jako její soused. Bohužel nebo bohudík tolik odpadu neprodukujeme, proto dochází ke zplynování pěstovaných plodin, které mohou sloužit jako potraviny nebo vožení odpadů na velkou vzdálenost, což není ekonomické a už vůbec ne ekologické. Aby mohla vedle sebe existovat takováto stejná výrobní zařízení, musí nastoupit propracovaný systém dotací, aby tu neekonomičnost zaplatily.

Obnovitelné zdroje energie je vhodné a výhodné používat regionálně v určitých oblastech, potom jsou schopné produkovat energii ekologicky a v konkurenceschopné ceně, zároveň nepotřebují žádné dotace. Na druhou stranu předepisovat povinné kvóty pro využívání zdrojů obnovitelné energie je ekologický nesmysl a ekonomická sebevražda. Nakonec stejně všechno zaplatíme my.

Tomáš Urbánek|čtvrtek 15. prosinec 2011 10:13|karma článku: 27,98|přečteno: 1517 xmědělce z toho, že nezaměstnávají dostatečný počet lidí.

Autor: Simona Mikšová

 Výbuch biopplynové stanice

V zemi neomezených zelených možností - Německu - explodovala největší okresní bioplynová elektrárna o výkonu 1,1 MW. Událost se stala poblíž vesnice Daugendorf (je součástí obce Riedlingen, okres Biberach, Baden-Würtemberg) nedaleko Dunaje. Zařízení dodávalo elektřinu pouze několik hodin.

Sen o elektřině a teple z močůvky vybuchl. Po monstrvěži vysoké 22 metrů – asi tak sedmiposchoďový panelák - a průměru 17 metrů, která ekologicky podbarvila krajinu se čtyřmi milióny litrů substance, močůvce podobné, nezbylo vůbec nic. Trosky leží několik stovek metrů okolo zařízení. Vylilo se také asi 1000 litrů lehkého topného oleje. Zprávy tvrdí, že půda je naštěstí zamrzlá, takže hrozba kontaminace pravděpodobně nebude tak závažná a firma z Riedlingenu olej odčerpává. Na začátku líčily lobbistické skupiny vše jako v idylickém křesťanském ráji

Nevýhody bioplynové elektrárny

Vysoké investiční náklady. V Daugendorfu okolo 80 miliónů korun.
Při kvašení látek obsahujících protein vzniká smrad podobný nahnilým vajíčkám. Je to sirovodík, který je navíc vysoce jedovatý. Těsnění je u takových zařízení kritickým momentem.
V okrese Biberach se pro elektrárnu pěstovalo zrní a kukuřice na více jak 5000 hektarech. (Zde se zprávy různí – ve fázi výstavby se hovořilo o 500 ha, po výbuchu o 5000 ha.)
Používání zdrojů potravin na výrobu elektřiny vede zákonitě ke zdražení potravin.
Na likvidaci konečného substrátu musí být k dispozici dostatečně velké plochy.
V zimních měsících se močůvka, která slouží jako katalyzátor, nesmí vynášet na pole a musí se skladovat. Totéž platí pro nezkvašenou močůvku.
Močůvka od zvířat ošetřovaných antibiotiky se nesmí dostat do kvasícího reaktoru ve velkých dávkách. Jenže antibiotika se zvířatům podávají průběžně.
Pěstování rostlin pro energii vede k monokultůrám a k zemědělství s vysokým podílem hnojiv.

Kukuřice potřebuje k pěstování velké plochy. Tím zemědělským podnikům narůstá pachtovné.
Vznikající metan má 23 krát větší skleníkový efekt než oxid uhličitý, který hnutí zelených z neznámého důvodu nenávidí.
To jsou zelenými uznávané nedostatky. Důkaz, že oxid uhličitý má skleníkový efekt vedoucí zákonitě k celosvětové katastrofě prozatím nebyl podán ani v laboratorních podmínkách, ačkoliv se o to jedinci snaží již více jak 20 let. O to úspěšnější je mediální tažení proti CO₂.

V Mor. Krumlově se bojí bioplynky

Zvýšeného provozu na silnicích, zatížení infrastruktury, ohrožení životního prostředí, zápachu, hluku, znehodnocení cen pozemků a nemovitostí, tak to jsou rizika, která podle některých obyvatel Moravského Krumlova do města přinese provoz bioplynové stanice. Zastupitelstvo tuto záležitost znovu projednávalo na jedenáctém zasedání v pondělí 19. prosince

Jak již dříve starosta Krumlova TomášTřetina informoval, proces jednání s firmou o výstavbě bioplynové stanice má tři části: schválení záměru, prodej pozemků, souhlas s výstavbou. První bod jižzastupitelstvo Krumlova schválilo, další na řadě je schválení prodeje pozemků.Petiční výbor, který je proti výstavbě bioplynky, zve občany na pondělní zasedání: "Občané, přijďte s námi na další zasedání zastupitelstva, kde se bude hlasovat o budoucí bioplynové stanici v Moravském Krumlově. Petiční výbor bude určitě jednání přítomen, nechceme dopustit, aby se rozhodovalo o nás bez nás!!!"

Bioplynka Klokočov smrdí stále, ale ne tak jako dřív

Ředitel bioplynové stanice Klokočov Ivan Krajcar tvrdí, že problém se zápachem vyřešili při modernizaci. Teď navíc chystají nový objekt přípravny vstupní suroviny a jímky na digestát. Autor: DENÍK / Martin Kůs

01.10.2011 17:30

Klokočov – Smrdí to pořád. Tak nás přivítali v Klokočově lidé, kteří zde bydlí. A hned dodali, že zdaleka ne tolik, jako dřív.

Do Klokočova nás po delší době přivedl dopis. Ten přišel do redakce poté, co v jednom článku tlumočil starosta Vítkova Pavel Smolka názor, že problém bioplynky v Klokočově je vyřešený a stanice už lidem v okolí nesmrdí.

V dopise ale stálo, že to není pravda, že bioplynka stále vydává zápach, který místním rozhodně nevoní. „Bioplynová stanice v Klokočově nepřestala nikdy smrdět. Záleží na tom, jak se otočí vítr,“ rozhořčuje se pisatel a dodává: „To, že starosta Vítkova uvádí, že je po problému, je dáno tím, že vyvážený digestát ihned zaorávají.

Je pravda, že smrad už neobtěžuje obyvatele Vítkova, který je čtyři kilometry vzdálený, ale domy, které jsou v těsné blízkosti obtěžuje pořád. Nehledě na projíždějící náklaďáky a hluk.“

 Názory myslivců na bioplynku.

<<< klikni na obrázek

Níže je moje zamyšlení!

reaguje 30.3.2012 10:28

V první řadě je třeba odlišit ekologii od eviromentalistiky, což si většina lidí plete. Veškeré tak zvané eko zdroje jsou pro životní prostředí velkou zátěží. Když pominu fotovoltaiku, na kterou bylo vydáno celkem 8 záporných posudků pro nevhodnou polohu území ČR a vláda ji stejně schválila, jelikož se jednalo o rozdělení 220 mild pro spoustu kámošů. To koukáte? Kdyby se ty peníze tak daly na podporu koroptve, či zajíce....... Bioplynka je z mého pohledu totální nesmysl. Principielně jde o způsob, jak donutit zemědělce pěstovat plodiny, které ve výsledku zpeněží ve formě kWh a uvolní tak trh pro dovoz komodit ze zemí rozvojových, čímž jim vlastně údajně pomáhají. Velice jednoduché, ale neúčelné. V době kdy stále jsme soběstační v rostlinné výrobě, zemědělství doslova devastuje přírodní bohatství ve formě ornice, povrchových zdrojů vody a přirozených stanovišť zvěře. Podívejte se dnes na barvu půdy - mnohde téměř bez humusu. Na scénu pak přichází minerální průmyslová hnojiva, protože byly během dvou let vybity na 2 miliony kusů dobytka, zdevastován chov prasat a drůbeže. Tudíž jsou organická hnojiva (hnůj, mrva, kejda) nedostatková a drahá tak, že se je některým podnikům vyplatí dovážet z Rakouska. Naše zemědělství je tedy díky nevyrovnané dotační politice nuceno vyrábět ty komodity, které mu zajistí přežití. Ano, kukuřice a řepka - toť plodiny budoucnosti. Kdo jste sledovali populační dynamiku černé zvěře, můžete si všimnout plynulého nárůstu stavu prasat spolu s pěstební plochou kukuřice. Zajímavé, že jsou stejně na vině pouze myslivci, kteří málo střílí? Průmyslové zemědělství je z mého pohledu největší pohroma pro volně žijící zvěř, zejména drobnou. Jednou dojde k průlomu, kdy budeme požadovat za tento způsob drancování přírodního bohatství reparace, na což se těším. Kdykoli slyším nářek kolchozníka: co by jste bez nás žrali? Jsem bez obav, protože způsob, kterým se dnes ve velké hospodaří je největší částí orientován do průmyslu, nikoli do potravinářství. Na to se nějak zapomíná. Věřte, že je to jen mamon agropodniků, neboli honba za ziskem. Akorát vedení těchto firem by si mělo včas uvědomit svou roli zemědělce pro zabezpečení hlavních funkcí státu. Spíše jak to je zajímá, kdy si konečně koupí to Audi A8.

Michal Ukropec reaguje 29.3.2012 08:52

Zemědělcům díky ekologistický legislativě nic jinýho nezbývá. Pokrývají potřeby společnosti. A musíme rozlišovat mezi ochránci a ekologisty. Ochránci stejně jako myslivci jsou tlačeni do defenzívy. Kdežto ekobyznys se činí. Vzpomeňme na solárka. Předkladatel zákona o solárních elektrárnách byl první náměstek ministra průmyslu Milana Urbana Martin Bursík. Prosadila se výkupní cena o 50% vyšší než v Německu. Náš vrchní guru Palas to věděl a posvětil. Zakladatel strany zelených si pak v Topolánkově vládě pohlídal aby se nic nezměnilo. A s biopalivama je to to stejný. Nejhorší je biolíh. Jenom na destilaci 1GJ lihu musíme spálit cca 2-2,5 GJ. Připravovalo se to a schvalovalo ve stejný době. Nemůžu si pomoct, ale jedním z hlavních likvidátorů biodiverzity u nás je předseda ČMMJ. Vsadím se, že ve svých honitbách soudruh Palas hospodaří podle osvědčených buržoazně feudálních zkušeností. Jinak by si nebouch ani na vrabčáka.

Tonda Seman reaguje 28.3.2012 16:44

Mě se to nějak nezdá.....já bych to radši nestavěl,protože jestliže to krměj kukuřicí a řepkou,tak tý už je všude až do prdele a myslim si že jestli bude podíl těchto plodin narůstat,tak to bude zlý....My u nás žádnou takovouhle bioplynku zatim nemáme,ale jestli jí postaví,tak si myslim že se s chovem drobné a srnčí zvěře můžeme rozloučit...to už by nám v tej honidbě nezbylo vůbec nic....a s těma zemědělcema taky nesouhlasim...to už neni zemědělství ale ničení přirozeného životního prostředí a výrobny biopaliv a krmiv...je to smutný kam sme to dopracovali

reaguje 26.3.2012 08:27

Rakušáci dodávají jak technologii na bioplynky, tak finanční podporu ekologistům. To stejný s ruským plynem, který je třeba na na ohřev fermentorů. Celý systém funguje tak, že se spaluje fosilní metan, aby se vyrobil biometan, který se taktéž spálí. Dotace jsou od toho, aby provozovatel neprodělal ale vydělal. Je to jen dotované spalování fosilních paliv. Stejně jako další biopaliva. Stacionární motory které spalují biometan, mají sice větší účinnost než automobilové, ale stejně je to maximálně 30 až 35 %. Proto je tam výkupní cena cca 4x větší než z elektráren. Ekologismus je byznys kde se jen u nás točí desítky miliard korun a provize jdou do miliard. My myslivci, stejně jako český svaz ochránců přírody jen zavazíme a je třeba nás eliminovat.

Skrofa reaguje 23.3.2012 07:32

Přesně tak Patriku, oni berou dotace na plochu určené pro zemědělství, a přitom vlastně zemědělskou výrobu nedělají. Že to nemá dopady jen na zvěř je jasné, ale pseudoochranáře to zřejmě netrápí, to radši budou lézt do zadnice Bendlovi, aby podpořil jejich plány na vybití spárkaté zvěře.

miloš matras reaguje 23.3.2012 07:02

Po zapojení bioplynky se dramaticky do 2-3 let snížil stav srnčí, drobnou jmsme neměli ani předtím. Sračky co rozvážejí po loukách tam leží a srnčí nemá co žrát. púlka plodin řepka a druhá polovina kukuřice. obilí žádný. Největším škudcem jsou zemědělské podniky. Sice se trochu zvýšil odstřel černé, ale jinak mrtvá krajina. Zatím po nás družstvo nechce škody na kukuřici, ale kdyby chtěli, tak za jeden rok je po myslivosti. Raději bych viděl v krajině srnčí a jinou zvěř než černou. Až spustí u vás bioplynku (taky zaleží na její kapacitě), tak PÁN BÚH s vámi a ZEMĚDĚLCI PRYČ

.Patrik Dvořák reaguje 22.3.2012 22:23

Toto kdyý čtu, tak se ptám kde jsou ti vyjebaní ochranáři, copak v tý trávě nehnízdí nic chráněnýho??? Proč kurva nemají zemědělci povinnost nechat kousek životního prostoru,když berou dotace

Skrofa reaguje 22.3.2012 19:46

U nás se ze zemědělského družstva také stalo družstvo "energetické". Jelikož je tu kopcovitá krajina, kukuřice se nedá pěstovat všude (do určitého sklonu terénu), ale všude, kde to jen trochu lze, kukuřice je. Pěstují odrůdu, která dává hodně hmoty. Že nemá takovou výživovou hodnotu, prasatům nevadí a místo jednoho šáchu si tedy ulomí dva. Kde nelze pěstovat kukuřici, hmotu pro krmení bioplynky získávají z travních porostů, které intenzivně hnojí a sečou tolikrát do roka, že tam nemá šanci nic úspěšně vyhnízdit. Dopady na srnčí a zaječí zvěř jsou také katastrofální.

26. ledna 2012 v 08:16 rubrika:

Bioplynová stanice v Dolním Benešově nakonec nebude

V Dolním Benešově na Opavsku se nebude stavět bioplynová stanice. Společnost BPS Bolatice požádala krajský úřad, aby zastavil posuzování vlivu této stavby na životní prostředí.

Stalo se tak po velkém tlaku veřejnosti a kritice většiny starostů okolních obcí. I když nejde o definitivní konec plánů na bioplynovou stanici na kraji města, záměr je v tuto chvíli zastavený.

„Vnímáme to velice pozitivně, protože je to hustě osídlená část Hlučínska. Myslím si, že bioplynová stanice do těchto prostor nepatří. Rozhodnutí kvituje vedení města i občané, kteří nás podpořili na veřejném projednávání,“ dodává starosta Dolního Benešova Martin Štefek.

Veřejné projednávání stavby se v Dolním Benešově konalo loni na konci léta. Nenechaly si ho ujít stovky lidí, kteří hlasitě dávali najevo, že s touto stanicí na kraji města těsně vedle rodinných domů nesouhlasí. Na místě byli také zástupci investora a zemědělské společnosti z Bolatic, která měla do stanice na výrobu bioplynu dodávat vstupní materiál - od kukuřice až po kejdu

Zkrotíme nenažrané bioplynky?

Energetičtí investoři si po snížení výkupních cen solární energie našli nový zdroj dotací - bioplynové stanice. V nich se přitom skrývá stejný problém, jaký známe u biopaliv: nedostatek plodin pro potravinářství a tlak na zdražování potravin. Rozloha polí s kukuřicí, trávou či obilím pro bioplynové stanice se zvětšuje rychleji, než jsme čekali...

Příliš rychlý růst

Na začátku března bylo v České republice 188 bioplynových stanic o celkovém výkonu 111 megawattů.

Podle databáze žádostí pro posuzování vlivu nových staveb na životní prostředí EIA mají investoři rozpracovanou zhruba stovku dalších projektů bioplynek, které by se mohly rozjet už v letošním roce.

Jen za první čtvrtletí přibylo 45 žádostí. Pouze tato necelá padesátka bioplynových elektráren přitom podle zjištění týdeníku Ekonom počítá vedle odpadů ze živočišné výroby s téměř půl milionem tun kukuřičné siláže a 24 tisíc tun obilí.

V praxi to znamená zábor osmnácti tisíc hektarů zemědělské půdy pro energetické využití. To je průměrně 400 hektarů na jednu bioplynovou stanici.

Vezmeme-li v úvahu průměrnou velikost zemědělského podniku kolem 100 hektarů, znamená to, že jedna stanice by teoreticky stáhla kompletní rostlinnou produkci od čtyř farmářů.

Podle Národního akčního plánu využívání obnovitelných zdrojů má být do roku 2020 v České republice 742 bioplynových elektráren, které přemění na elektřinu plodiny ze zhruba 150 tisíc hektarů.

Z toho vyplývá, že plánovaný průměr osázené plochy na jednu bioplynovou elektrárnu je pouze polovinou toho, s čím počítají nejnovější projekty - pouhých 202 hektarů.

(3 příspěvků)EKONOM.IHNED.CZ

Místo chleba budiž světlo

Zemědělci pěstují stále více plodin na výrobu elektřiny, tepla nebo paliv. Za deset let zaberou energetické plodiny čtvrtinu orné půdy.

Anketa

Kolik procent energie by mělo Česko (i za cenu státních dotací) vyrábět z obnovitelných zdrojů?

do 5 procent

24%

do 13 procent, jak požaduje EU

17%

více než 13 procent

19%

zelenou energii nevyrábět

40%

Hlasovalo 498 čtenářů

Bioplynky na rohlík 12,5 miliardy rohlíků

Tolik by pekaři napekli z obilí, o něž ale přijdou kvůli rozvoji bioplynových stanic.

Na českých polích tiká časovaná bomba. Už dnes je přes čtvrt milionu hektarů určeno pro »krmení« bioplynových stanic, spaloven biomasy nebo pohon automobilů. Plán vlády přitom počítá s tím, že do roku 2020 ovládne energetika už skoro milion hektarů - přes čtvrtinu veškeré zemědělské půdy v zemi.

To vše v době, kdy ceny obilí na světových trzích už beztak trhají rekordy.

»Půjde-li to tak dál, pak se bouře proti drahým potravinám nemusejí odehrávat jen ve třetím světě,« varuje před energetickým boomem v zemědělství prezident Potravinářské komory Miroslav Toman.

Podobné obavy mají další potravináři. Ekonomové zase upozorňují, že zelená energie přispěje hlavně ke zdražení samotné elektřiny nebo paliv. A hrozí také ekologické nebezpečí - především eroze půdy při neregulovaném rozšíření energetických plodin.

Posbíráno z diskuzí na webu.

jarda ovčák píše:I vzbudil se jednoho krásného rána nějaký tuctový eurobuzerant-úředník, protáhnul se a při ranním vyměšování vypotil myšlenku, že by bylo třeba více ekologické energie.
Při následujících mentálních ejekulacích, nedbaje inkontinence vymyslel, že tu ekologickou energii zaplatí ta ramáda otroků....
Kromě fotovoltaiky přišly na řadu bioplynové stanice.... bio...plyn...
Aby se vyplatily, musí být veliké. Když jsou veliké, hodně toho sežerou.
Jedna větší zhruba 1000 hektarů půdy. To je potrava pro 5000 lidí.V mase...
Jenže bioplynky žerou hlavně kukuřici.... nic proti.
Jenže ta je širokořádková a nejerozivější plodinou.... ucpává potoky, na jejichž čištění nejsou prostředky.Pak se voda plaší....Veškeré toky jsou státní, i mně stát ukradl kus potoka, svině jedny, takže na stav potoků každý kálí.
K tomu všemu se nadále každý den vybetonuje 15 hektarů zemědělské půdy. Teda, ono jich je 17,5, jenže přiznává se 15.....Nic proti, kdyby to nebyly retenční hektary, kde se měla vsakovat voda.Každej boží den 17 hektarů.... Kolik to je za deset let????A za dvacet??
Nu, takže, díky tomu, že bioplynky mají smlouvy na 25 let a díky tomu, že se betonovat retenční plocha nepřestane mi vychází, že lepčí to nebude.... Vychází mi pouze, že povodně budou častější a díky pokřivenosti trhu skrze nějakou eurobukvici bude elektřina dražší, ale i potraviny, páč na místo potravin pojede kukuřice do šachty.....
Není to veselé???
Pak přijde obrstbukva z nějakáho úřadu a s hustou pěnou u huby začne mumlat cosi o suchých, mokrých a polosuchých poldrech, hrázích a přehradách.... však to ti otroci zaplatí..... A jede se nanovo.Stavební zlobované firmi kvičí blahem a lidi si odfajfkujou tu srdceryvnou a upřímnou snahu obecních nezištných úředníků,těch obětavých služebníků.....Je zvláštní, jak lze z lidí pumpovat peníze ve veřejným zájmu.
Chápu sice, že to těžko souvisí s mexickým zálivem, ale s kvalitou vody nesporně

Přehled komentářů

Jak vichr dovichroval.

(Kaskader, 2. 4. 2012 12:15)

Proč mlčí VICHR v době kdy se rozhoduje o stavbě bioplynky,když sliboval jak nás bude chránit,informovat? Proč nezveřejní všechny negativní dopady bioplynky na zdraví, životní a dopravní podmínky v naší obci,na ceny nemovitosti,vymizení zvěře z důvodu zasraných polí a luk sračkama?
Nebo proč nepřidá obrázky destrukcí bioplynek,jako to udělal v případě VTE? Když dovedl vygenerovat obrázek kostela obklopeny vrtulemi,mohl by udělat i obrázek jak jdou věřící ze mše v plynových maskách a klejí jak pohani.Proč už neorganizujete referendum,když bioplynka je daleko větší zlo než vrtule. Je to proto vichráci,že Vám to nedovolí Váš zakladatel velkostatkář Francek? To je mi Vás opravdu líto,ale taky je mi z Vás na blití.

Velké sousto

(občan Větřkovic, 3. 11. 2009 12:36)

Po přečtení těchto stránek mám jaksi smíšené pocity a řada věcí je mi nejasná.Pokud připustím,že vznik Vichru nebyla jednorázová a jednoúčelná záležitost, tak se mimo investičních akcí jedná o jakési stínové zastupitelstvo.Někteří z Vás již vyzkoušeli i to "nestínové" zastupitelstvo a chápu,že z určitých důvodů rezignovali na momentální způsob vedení obce.Ovšem od toho tady máme obecní volby.Očekávám proto,že v příštích obecních volbách půjde Vichr "do toho" a převezme tak za určité rozhodování určitou odpovědnost!Jinak by byl váš záměr(informování občanů,ochrana zdraví a majetku,kulturní rozvoj...)pouze prázdným tlacháním,ne-li zbožným přáním naší zneuznalé myslivecké lobby s patentem na rozum.

prak napsal(a):

    Targus- a co bioplynky? Digestát spolehlivě likviduje veškerou faunu na loukách, kam je ve velkém vyvážen jako odpad bioplynek. Navíc je splachován deštěm do potoků a říček, kde ve svém ničení všeho živého pokračuje.      30. 03. 2012 | 12:21 

prak napsal(a):

český maloměšťák- digestát je vyvážen na louky soustavně.Naběhl jste si ovšem na vidle. O problematice bioplynek mohu přednášet. Mám plnou almaru dokumentů v boji proti povolení stavby bioplynky v naší vesnici. Nebyl proveden proces EIA, bioplynka stojí v těsné blízkosti LDN. Judr. Otakar Motejl konstatoval jednoznačně, že došlo k hrubému porušení všech možných vyhlášek a nařízení a upozornil na to příslušné úřady. Dokonce bývalý tiskový mluvčí Bursíka Jakub Kašpar musel konstatovat, že proces EIA nebyl proveden. Bioplynky jsou smradlavé Bursíkovské děti a proto byly protlačovány za každou cenu. I za totální devastaci fauny. Bioplynky dávno fungovaly a vyvážely digestát na pole a louky aniž to bylo nějak zákonem upraveno. Ten vznikl až 26.3.1008. Je jasné, že to jinak nemohlo dopadnout než prohlášením, že digestát je vynikající hnojivo a může se vyvážet na pole a následně zapravovat do půdy. Vyváží se i na louky a tam zapravován do půdy být nemůže. Toto usnesení vzniklo až po třech létech provozu bioplynek, čili digestát se vyvážel prakticky nezákonně. Ale to Bursikovi nemohlo vadit. Toho nějaká ochrana přírody zajímá jenom tehdy, když se mohl zaháčkovat na zelený penězovod. Mohl bych tady vznášet obvinění(prokázané)až do večera, vše podloženo písemně, ale jsem limitován místem. jsou i rozdíly mezi bioplynkami, ale nemohu to zde rozvádět. To ani nevíte, co vše se naváželo do bioplynek a stále naváží. Rozbory digestátu nebyly nikdy udělány. Proč? Protože by většina okamžitě skončila. Digestát totiž silně okyseluje půdu a louky. O dalším svinstvu v digestátu lze jenom spekulovat, výmlatky z Biocelu Paskov, mírně higienizovaná pasta z kafilerky a podobné odpady jsou záchranou naší přírody.      30. 03. 2012 | 13:40 

ERÚ chce od roku 2014 zastavit podporu obnovitelných zdrojů

25. dubna 2012 v 20:51

Energetický regulační úřad chce od roku 2014 zastavit finanční podporu obnovitelných zdrojů. V dalších letech tím mají stát i spotřebitelé na nákladech ušetřit stovky miliard korun.

Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu oznámila jeho předsedkyně Alena Vitásková. Uvedla, že stávající podpora obnovitelných zdrojů je za hranicí ekonomických možností Česka.

„Česká republika má celosvětově jednu z nejvyšších podpor obnovitelných zdrojů energie v přepočtu na jednoho obyvatele. Výše podpory ohrožuje konkurenceschopnost českých firem i životní úroveň českých občanů,“ uvedla.

ERÚ chce v roce 2014 ukončit podporu obnovitelných zdrojů v Česku. O tématu jsme mluvili s Ozvěnách dne s výkonnou ředitelkou České průmyslové fotovoltaické asociace Zuzanou Musilovou

„Když se nám podaří zastavit podporu do roku 2014, ušetří za toto období spotřebitelé 618 miliard korun. Přepočteno na průměrnou českou domácnost je to úspora 118 000 korun za celé období,“ dodala Vitásková.

Do letošního roku bylo na podporu obnovitelných zdrojů vyplaceno 93 miliard a 600 milionů korun. Při zastavení podpory v roce 2014 bude pro zdroje, které už jsou v provozu, na podporu do roku 2034 vyplaceno dalších 874 miliard. Při zastavení podpory až v roce 2020 by náklady do roku 2040 dosáhly jednoho bilionu a 72 miliard Kč, což je například čtyřnásobek ročních výdajů na zdravotnictví, 3,5násobek výdajů na penze a příjem státního rozpočtu na čtyři roky.

Energetický regulační úřad navíc varuje, že náklady budou dále růst, protože očekává masivní nárůst výroby z biomasy, který by mohl být ještě větší než současný boom solárních elektráren.

Pohřeb BPS ve Valašském Meziříčí.

03.02.2010 19:55

Dnes byl definitivně pohřben záměr na výstavbu Bioplynové stanice. Pohřbu se zúčastnili, jak zástupci investora, tak i odpůrci výstavby. Pohřeb provázely hlasité vzlyky investorů, ale i dojemné slzy odpůrců výstavby, kteří po dobu těžké nemoci BPS společně s ní každodenně trpěli. Tak jako tradičně, se pohřbu nezúčastnili zástupci radnice Valašského Meziříčí, kteří přenechali svojí spoluzodpovědnost za plánovanou výstavbu BPS na občanech a Občanských sdruženích. Kdyby byla radnice od roku 2006 dodnes zavřená, nejspíš by to nikdo nepoznal.

Pohřeb to byl důstojný, řekl velitel občanského výboru z blízké vesnice a propagátor BPS s. Kubeša. Až k nám na kopci u kompostárny byly slyšet salvy z kanónů. Velmi mě mrzí, že BPS umřela a už nikdy neucítím smrad, který by produkovala, řekl Kubeša a hlasitě se rozvzlykal. Po chvíli se utišil a začal vykřkovat: „kam s ní? kam s ní? kam s ní?“. Myslel tím posečenou trávu, která by v BPS stejně nemohla být zpracována. Redaktor s otevřenými ústy chvíli nechápal, ale po té co se velitel začal zmítat v křeči, zavolal Chocholouškovi, který jel zrovna ze Zlína přes Oznici do Bohnic. Chocholoušek přibral i velitele Kubešu. V tom zazvonil zvonec a pohřbu BPS byl konec.

autor: MZ